S francouzským filmem Střídavá péče se český divák mohl seznámit v rámci karlovarského filmového festivalu. Jednalo se o snímek, který se rozhodně nestal trhákem multiplexů. Své diváky si film hledal především prostřednictvím artových kin a kinokaváren. Nejedná se o snímek, který by si získal právě rozsáhlé publikum a přesto je to skvělý snímek.
Přesto film určitě stojí za zhlédnutí a budete-li mít tu možnost, určitě si ji nenechte ujít.
Film je v mnoha ohledech minimalistický.
Drama jednoho manželství
Mariam a Antonie Bessenovi se rozvedli. Starší dcera je již plnoletá, má možnost rozhodnout se kterým z rodičů bude v průběhu studia žít. Dcera se rozhoduje pro matku. Mladšího syna Juliena dostává do péče matka. Ta se snaží syna před otcem chránit, u soudu tvrdí, že je otec agresivní. Antoine ovšem prosí u soudu o střídavou péči. Dušuje se, že se napravil a je schopen zajistit synovi bezpečnou péči. Divák s Antoinem dokonce soucítí a je ochoten matku vnímat jako manipulátorku, která chce, aby celá kauza byla v její režii.
Nicméně příběh se vyvíjí a Julien se stává svědkem stupňujícího konfliktu mezi rodiči, který v závěru filmu eskaluje do opravdu děsivých rozměrů.
Největší obětí je vždycky dítě
Film klade opravdu množství otázek a naznačuje také různé skutečnosti. V konfliktech, kdy o péči o dítě usilují oba rodiče, je totiž velmi obtížné uchovat si objektivitu a nezaujatost. Často se agresor jeví jako oběť a oběť jako manipulátor. I tak zkušení lidé jako soudci, psychologové a sociální pracovníci nejsou schopni člověka objektivně posoudit. Vždyť toho nejsou schopni ani nejbližší lidé v okolí. Antoine je muž s dobráckou vizáží, který se kaje ze své dřívější prohřešky. Jeho kolegové z práce na něj pějí chválu, pravděpodobnost jeho lidské nápravy je značná.
Film rozhodně je velmi hlubokou výpovědí o velmi konfliktních vztazích. Určitě ne každý bude z filmu nadšený. Někteří lidé budou velmi stresovaní dramatičností příběhu, který se ze začátku vleče, aby v závěru krutě eskaloval, na straně druhé, určití lidé budou odmítat možnost, že tak to skutečně chodí a obezřetnost ze strany soudu je více než na místě. Protože je to nakonec nevinné dítě, které se stává tou největší nevinnou obětí.