Když si dovezete štěňátko, můžou mu být nejméně dva měsíce. Dřív, by jej chovatel neměl odstavit od jeho matky. Štěně je už sice v tomto věku samostatným tvorem, ale je pořád silně citově vázáno na svou matku. Musíte počítat s tím, že první dvě tři noci bude dost plakat. I přes den bude první okamžiky trochu smutnější. Je tedy na vás, abyste jeho smutek otupili nějakou zábavou.
Štěně je především tvor zvídavý. Bude mít snahu vše prozkoumávat. Netroufne si však zmizet na delší dobu z vašeho dohledu, protože vás jaksi automaticky bude považovat za autoritu, která nastoupila na místo jeho matky. Této zvídavosti můžete přizpůsobit i hry. Při ní štěně seznámíte s novým prostředím, ve kterém se nachází.
Vaší jedinou povinností ve vztahu ke štěněti je v této době zajistit mu neustálou možnost přístupu k vodě. Žrádlo mu podávejte dva až třikrát denně. Co nejdříve začněte se socializací pejska. Zvěte si návštěvy, nechte je si s malým pejskem hrát. Na procházkách jej voďte okolo zahrad, kde jsou psi. I váš psík si musí zvyknout na jejich přítomnost a na jejich chování. Brzy začněte navštěvovat cvičiště. I kdyby se štěně nemělo ještě samo zapojit do výcviku, bude si zvykat na přítomnost jiných psů a ti mu už po jejich vysvětlí co a jak.
Nejdříve jej učte základní povely. Sedni, lehni. Neméně důležité je ale i odložení. Trénujte povel: „Zůstaň!“ Nejdřív za pomoci vodítka, později až umí poslouchat zkoušejte odložení bez přivázání. Rovněž by se štěně mělo naučit povel: „Štěkej!“. O to rychleji pochopí povel „Ticho!“ Tyto povely považuji za základní, neboť je budete používat nejčastěji. Ostatní povely můžete pejska učit už hlavně pro zábavu.
Vaše povinnost ve vztahu k ostatním lidem, je při procházkách mít pejska vždy na vodítku a mít jej vždy s náhubkem. Bez těchto propriet, budete například vyloučeni z dopravy hromadnými dopravními prostředky. Proto pejska na přiměřený náhubek zvykejte od malička.
